Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. 4. 2020

České děti se setkávají s kybernenávistí více než jejich vrstevníci v Evropě

Brno - Pro srovnání například ve druhém Polsku to uvedlo 47 procent a ve Francii jenom 21 procent dětí. Rozdíly jsou i ve frekvenci, s jakou k tomuto fenoménu dochází. V České republice nenávistné obsahy potkává denně nebo skoro každý den až šest procent dětí. Nejméně často je to v Itálii nebo na Slovensku, kde to uvedlo pouze jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je tato zkušenost úzce spjatá s věkem, častěji se to děje u starších dětí a adolescentů.

 

„Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek výzkumné zprávy.

 

Počet agresorů, kteří uvedli, že nenávistné zprávy posílali ostatním, byl menší a pohyboval se mezi jedním procentem (Itálie) a osmi procenty (Polsko, Rumunsku). V České republice nenávistné zprávy na internetu za rok poslalo pět procent dětí a adolescentů. Takovéto jednání bylo však spíše ojedinělé – že něco takového udělali jednou týdně nebo častěji, sdělilo v každé zemi méně než jedno procento dětí a adolescentů.

 

„Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká další z autorek zprávy ze skupiny IRTIS Marie Bedrošová.

 

Pojem kybernenávist označuje nenávistné projevy na internetu a prostřednictvím komunikačních technologií, jako jsou mobilní telefony a počítače. Jsou to projevy, které šíří a ospravedlňují netoleranci a diskriminaci, napadají lidi na základě jejich skupinových charakteristik, jako je etnicita, náboženství, nebo sexualita. Celý report o fenoménu kybernenávisti, ke kterému se vyjádřilo téměř 9500 dětí z deseti zemí Evropy, je v angličtině dostupný na internetu (http://www.lse.ac.uk/media-and-communications/assets/documents/research/eu-kids-online/reports/euko-cyberhate-22-4-final.pdf). Výzkum je součástí projektu EU Kids Online. V jeho rámci proběhlo mezi podzimem 2017 a létem 2019 dotazníkové šetření v 19 zemích Evropy. Kompletní zpráva v angličtině je dostupná na webu týmu IRTIS Masarykovy univerzity (https://irtis.muni.cz/eukoiv), doplnila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

 

 

zdroj: Masarykova univerzita

foto: ilustrační